Tým, který měl patřit k těm, co budou před uzávěrkou jednat o odchodu svých klíčových opor, kde padala taková jména, jako bek Mattias Ekholm či útočníci Forsberg a Granlund. Nakonec se vše rychle otočilo a nabralo nečekaný směr. Predators jsou na čtvrtém postupovém místě pro vyřazovací boje, a ještě získali Erika Gudbransona do defenzivní lajny.
Zlepšená defenzivní činnost
Vypadalo to, jako když uhodil blesk, a Nashville, který do března vstoupil sedmi prohrami, najednou našel vítěznou tvář. Přišel 15. březen a Predators zlepšili co se dalo. Jejich defenzivní hra šla nesmírně nahoru. Že se o to hráči ve žlutých dresech snaží už delší dobu, je všem viditelné, nicméně od půlky března jsme si mohli všimnout, že tomu tak bylo podpořeno čísly, hrou na ledě, a především body do tabulky. Od již zmiňovaného data, Preds dostali pouze dvakrát po třech brankách a jednou inkasovali čtyři. A to i přesto, že legenda Pekka Rinne neoplývá formou a v zadních řadách to spíš vypadá na torzo než připravenou obranu do dalšího zápasu. Tým sází především na velmi nepříjemnou a důraznou hru, a i v tom by měl Erik Gudbranson pomoct, jelikož se jeví jako srdcař, bojovník a pravý Predátor, který se nebojí sundat rukavice.
Říkali o něm, že to bude jednou nástupce legendy Rinneho, nicméně Saros úplně svůj potenciál nenaplnil. Jedná se o jeho pátou sezonu a stále se nedá považovat za jasnou jedničku Predators. Jeho čísla tomu taky nenapovídají. Pokud ale vezmeme v potaz probíhající ročník a poslední zápasy týmu z města country, tak Saros a jeho brankářské statistiky jsou na vzestupu, stejně jako celý kádr. Jeho procentuální úspěšnost se blíží hranici 93 % a průměr obdržených branek ke dvěma na zápas. Přidejme k tomu dvě čistá konta během série výher, Nashville na postupové pozici a Sarose v TOP 10 statistik mezi brankáři celé NHL a vyjde nám z této rovnice jasné zlepšení.
Síla uvnitř týmu
Možná se to zdá jako ohrané klišé, nicméně pravdivé – atmosféra, nastavení a soudržnost kádru je nezpochybnitelným faktorem. Zvlášť, když se hraje bez diváků nebo s jejich minimálním počtem v ochozech. Predators se v letošní sezoně dostali do problémů, když se defacto od začátku sezony pohybovali na dně ligového pelotonu. V březnu, a i nyní je trápí velká marodka, chyběli nejdříve pilíř obrany Ellis, kapitán Josi nebo bourák Borowiecki. Na chvíli vypadli mimo i Saros, Tolvanen nebo Forsberg s Fabbrem a mezi chybějící stálice se zařadili Duchene, Kunin nebo Sbisa. Tady se ukázala velká síla týmu z Tennessee, když dokázal vyhrávat, dostat se na postupové místo, a ještě zalepit díry v sestavě, které rozhodně nebyly malého rázu. V sestavě se uchytili jména jako Trenin, Pitlick nebo obránce Benning. Nejvíce zaujal první zmiňovaný, který sice hrál v poslední letce, nicméně bodově vyšel ze všech nejlépe.
Nová krev při absencích hvězd
Kdyby byla sestava Nashvillu plná a na marodce by bylo úplně čisto, asi by se jména jako Benning, Harpur, Davies, Pitlick nebo Trenin do sestavy jen těžko dostávala. Nicméně trable se zraněními stále přetrvávají a Predators nezbývá nic jiného, než vsadit na dosud neprověřené borce. Benning je stálicí směrem dozadu, kde platí za důrazného beka. To samé Harpur. Jeremy Davies, Rem Pitlick a Tanner Jeannot si odbyli premiéry v nejvyšší soutěži. Yakov Trenin, rodák z Čeljabinsku, se do sestavy dostává poměrně častěji než zbytek jmenovaných. Plní roli levého křídla a za 33 zápasů si přišel na devět bodů v podobě čtyř branek a pěti asistencí, přitom jedna branka z nich se řadí mezi ty exkluzivní, jak můžete vidět ve videu níže.
Sečteno podtrženo, Nashville dokázal díky tvrdé hře zlepšit defenzivní činnost, začalo se dařit gólmanovi Sarosovi a hráči druhého sledu dokázali zastoupit zraněné opory. vydrží Preds forma a dostanou vstupenku do vyřazovacích bojů?
Zlepšená defenzivní činnost