Review série 2011/12: Vancouver Canucks - Los Angeles Kings
24. 04. 2012, 10:00 » Review - Autor: Stanislav Trybula
(zdroj: NHLportal.cz)
Překvapivý postupující. Na začátku série proti sobě stáli držitel Prezidentovi trofeje a současně i finalista Stanley Cupu z loňské sezony. Na opačné straně stál druhý nejdefenzivnější tým celé NHL a zároveň druhý nejhorší tým směrem dopředu. Nakonec tato série neměla dlouhého trvání, a to především díky Jonathanu Quickovi. Souboj Quicka a Luonga měl být velkou podívanou, nakonec po dvou shodných prohrách 2:4 Luonga vystřídal Cory Schneider. Ten nakonec reputaci Kosatek zvedl a připsal si i jedinou výhru. Defenzivní souboj s přehledem vyhrál ten lepší stratég, Los Angeles. Nakonec se i slabina Králů, tedy jejich útok, stala jejich nejsilnějším argumentem k postupu do druhého kola. Konkrétně poprvé po jedenácti letech pokračují dál.
ÚTOČNÍCI
Daniel Sedin chyběl už od 22. března a nestihl první třetí utkání. Vrátil se za stavu 0:3 na zápasy a už neměl dostatek prostoru k nápravě. Bodování Vancouveru nakonec ovládl jeho bratr Henrik Sedin, dvě branky od rozeného nahrávače jsou asi jeho maximem, k nim přidal tři asistence. Two way centr Ryan Kesler předvedl tři přesné nahrávky, ale právě od něj se očekávali branky. Navrátilec Dan Sedin si ve dvou kláních připsal stejný počet přihrávek. Ale co ostatní útočníci? Samuel Pahlsson, Jannik Hansen a Alexandre Burrows dokázali alespoň vstřelit jednu branku, Maxim Lapierre a David Booth jednu asistenci. A to by bylo asi tak vše co Kosatky směrem dopředu předvedli. Sečteno podtrženo ofenziva opřená pouze o Henrika Sedina a Ryana Keslera neměla moc šancí na úspěch a tak se není čemu divit, že vypadli už v prvním kole.
Dustin Brown, kapitán Kings, přesně ten co měl být těsně před uzávěrkou přestupů vyměněn. Zachránil ho hattrick pár dnů před trade deadline. Náhoda a udržení Browna přinesla Los Angeles čtyři branky, k nim přidal i jednu asistenci. Podobně jako jeho kolegové z útoku měl vysokou výkonnost, centr Anže Kopitar s brankou a třemi asistencemi skončil druhý v kanadském bodování kalifornského klubu. Justin Williams nahrál na všechny Brownovi branky a se čtyřmi asistencemi si udržel třetí místo. Duo bývalých parťáků z Philadelphie Jeff Carter a Mike Richards si připsali dvě áčka, Richards si k nim přidal i branku. Oba bývalí parťáci jako jediní skončili v záporných číslech. Jarret Stoll a jeho dvě branky, podobně jako asistence a gól od Trevora Lewise a Dustina Pennera. Ofenziva v průběhu sezony nepatřila k silným zbraním Králů, za to v play off se rozjela. Společně s výborným brankářem to byla klíčová úloha pro Los Angeles.
OBRÁNCI
Obránci Vancouver působili směrem dopředu mnohem jistěji než jejich vlastní útočníci. Alexander Edler nastřílel stejný počet branek jako nejlepší útočník, Henrik Sedin, tedy dvě. Bieksa měl jediný zásah, podobně jako trio útočníků. Tři z osmi gólů vstřelili obránci. Navíc Dan Hamhuis přispěl třemi přesnými nahrávkami, a Ballard jedinou. To bylo ze strany obránců Kosatek vše, ale nebylo to maximum pro tým, v němž zcela postrádali schopné útočníky? Nakonec všichni kromě Bieksy a Taneva skončili v záporných číslech.
Královští obránci byli zastíněni svými kanadskými kolegy. Jediným střelcem byl Willie Mitchell, k té přidal jednu asistenci a stal se i nejproduktivnějším bekem týmu. Dva body si připsal i Drew Doughty, ale už jen za dvě přihrávky. Jedinou nahrávku má Alec Martinez. Méně bodů, ale za to všichni v kladných číslech. Bodový příspěvek nebyl z jejich strany příliš velký, ale pouhých osm inkasovaných branek v pěti zápasech je dobrou vizitkou.
BRANKÁŘI
Opět stejný problém, Roberto Luongo. Kontroverzní brankář si stále drží pěkná čísla, ale k čemu je brankář co jeden zápas chytá jako bůh a ve druhém pustí cokoliv, co na něj letí. A při vstupu do play off, platila druhá varianta. První utkání tři inkasované branky, ta čtvrtá padla do prázdné kasy. Druhé utkání stejný výsledek, ale už všechny čtyři projekty byly v síti kvůli pochybení vancouverské ikony. Po dvou zápasech trenérovi došla trpělivost a vsadil na dvojku. A ne jen tak ledajakou, Cory Schneider patří už několik sezon k nejlepším backup maskovaným mužům. Hned první utkání držel 46 minut čisté konto, pak ho prostřelil Dustin Brown, a tato střela byla vítěznou. Další utkání a konečně vítězství, bohužel jediné. Opět jedna inkasovaná branka. Poslední utkání patřilo k velkým trhákům, po šedesáti minutách 1:1 a rozhodující bod utrhl Jarret Stoll a Los Angeles slaví postup.
Jonathan Quick, nic jiného nemusíme dodat. V základní části s 69 zápasy jeden z nejnasazovanějších gólmanů ligy s nejlepšími čísly. Stejnou výkonnost si přenesl i do vyřazovací části. Průměr 1,59 inkasované branky na zápas, jeden shutout a famózních 95,35 % úspěšnosti zákroky. Mladý a jistý brankář vymazal Sediny, Keslera a další ofenzivní mágy Vancouveru. Kandidát na Vezinovku si vedl nad očekávání. A už nyní je oslavován jako nový hrdina, jenž dopomohl poprvé po jedenácti letech překonat první kolo.
ÚHEL POHLEDU
Před začátkem série se nečekala kdoví jaká přestřelky, navíc když v brankách měli být Luongo a Quick, případně jejich dvojky Schneider nebo Bernier. Nakonec se celý souboj nesl v duchu impotence vancouverské ofenzivní vozby a perfektního lapání Quicka. 1:4 je pro bývalého finalistu Stanley Cupu až příliš tvrdou ranou. Ale určitě by měla stát za zamyšlení, zda pokračovat s nevyrovnaným Luongem a koho přivést na pozici střelce. Absence Daniela Sedina byla znát, stejně jako jeho gólový přínos. Právě toto zranění mělo klíčový vliv na celou sérii. Velkým zklamáním bylo i působení Ryana Keslera, 16 střel a ani jedna z nich se neusídlila v brance Králů. Přesněji v Quickově svatyni nebylo místo pro pokusy Vancouveru.
Vancouver Canucks - Los Angeles Lakers 1:4 po zápasech 2:4, 2:4, 0:1, 3:1, 2:1p.
