Loni jsem sice preview Montrealu neměl na starost já, ale můj kolega Tomáš David v něm napsal, že je dost možné, že Canadiens skončí svoji pouť už v dubnu, tedy že nepostoupí ani do play off. Málokdo by nejspíš s takovým tipem, že se pátý nejlepší klub předminulé sezóny nedokáže vejít ani mezi nejlepší šestnáctku ligy, souhlasil, ale nakonec tomu tak skutečně bylo. Canadiens sice odstartovali sezónu devíti výhrami v řadě, ale poté, co se jim zranila jednička Carey Price, už nedokázali na skvělé výkony navázat a nakonec skončili 11 bodů pod hranou postupu. Otázkou nyní je, zda tým, jehož generální manažer udělal v létě jednu z nejzajímavějších výměn za poslední roky, na sezónu 2015/16 zapomene a připomene, která že to organizace je v historii NHL tou nejúspěšnější. I na tuto otázku se pokusíme odpovědět v dnešním preview!

#	TEAM	GP	W	L	OTL	PTS	GF:GA	OT	SO	U/O	HOME	ROAD
13.	Montreal Canadiens	82	38	38	6	82	221:236	8-6	5-3	42-40	22-16-3	16-22-3

Montreal začal minulou sezónu fantasticky. První čtyři zápasy hrál pokaždé na ledě soupeře, ale i tak dokázal zvítězit. Canadiens se však nezastavili a zvítězili v dalších pěti duelech, včetně toho celkově od začátku ročníku devátého, 25. října proti Torontu (5:3). Jejich vítězná série sice o tři dny později proti Vancouveru skončila, ale mužstvo se stále s přehledem drželo na špici ligy. V dalších 12 utkáních zapsali hráči Habs bilanci 7-3-2 a vypadalo to, že s takovou hrou by je play off minout nemělo. Jenže poté přišel 26. listopad a duel proti NY Rangers, který sice Canadiens vyhráli, ale jedničce Carey Pricemu se v něm obnovilo zranění v dolní části těla, kvůli němuž si už do konce sezóny nezachytal.

Roli jedničky tak převzal Mike Condon, jenž sice nechytal vyloženě špatně, ale co si budeme říkat, na Price, jenž sezónu zakončil s bilancí 10-2-0 (2.06 GAA, 93.4% úspěšnost zákroků a dvě nuly), zkrátka neměl. Canadiens se přestalo dařit, v prosinci prohráli dokonce deset z jedenácti utkání. Montreal nakonec skončil s 82 body na 6. místě Atlantické divize a 13. místě Východní konference, a oproti předchozí sezóně, kde divizi se 110 body vyhrál a v celé NHL se umístil na druhém místě, si tak výrazně pohoršil.

Nepovedená sezóna se projevila i v dalších statistikách. Gólů sice dali Canadiens na chlup stejně jako ročník předtím (221), ale inkasovali jich o celých 47 více! Doma se jim dařilo více než venku, kde zapsali nelichotivou bilanci 16-22-3. Alespoň někde došlo ke zlepšení, i když nevýraznému: procentuální úspěšnost v přesilovkách se zvedla ze 16 % na 16.2 %, zatímco v oslabení si mužstvo mírně pohoršilo z 83.7 % na 81.9 %.

Pojďme ještě zabrousit na statistiky jednotlivců. Začněme u brankářů, kde se o místo v brankovišti podělila hned pětice mužů. Dvaadvacetiletý americký gólman Charlie Lindgren dostal na starost jedno utkání, Dustin Tokarski se dostal do šesti duelů, Carey Price do již zmiňovaných 12, Ben Scrivens zaznamenal o tři odchytaná utkání více, všem však vévodil s 55 starty šestadvacetiletý Mike Condon. Ten si připsal i nejvíce výher - 21 - ale i nejvíce porážek - 31 (25 v základní hrací době).

Nejproduktivnějším hráčem byl opět kapitán Max Pacioretty, který v 82 utkáních zaznamenal 64 bodů (30+34), se ziskem 56 bodů ho pak následuje Alex Galchenyuk, jenž se s prvním jmenovaným zároveň dělil o pozici nejlepšího střelce. O dva body méně nasbíral český centr Tomáš Plekanec (14+40), 51 bodů zapsal dnes již bývalý obránce Montrealu P.K. Subban, překvapivě produktivní byl se 44 body zadák Andrei Markov. Špatně si nevedl ani Brendan Gallagher, autor 40 bodů (19+21) v 53 střetnutích. Více se čekalo od Alexandera Semina, který však poté, co ho trenéři začali opomíjet v sestavě, odešel zpět do Ruska, nezářil ani Devante Smith-Pelly (46 zápasů, 12 bodů), jenž byl navíc při uzávěrce přestupů vyměněn do New Jersey.

PŘÍCHODY A ODCHODY:

Přestože všem příchodům a odchodům kraluje jedna důležitá výměna, my se nejdříve zaměříme na ty méně důležité posily a odchody. Jedním z nich je i příchod již zmiňovaného brankáře Charlieho Lindrgena, který se 30. března dohodl na dvouleté nováčkovské smlouvě. V květnu pak přišel na základě tříleté dvoucestné nováčkovské smlouvě jedenadvacetiletý finský útočník Artturi Lehkonen. Totožnou smlouvu podepsal o pár dní později rovněž slovenský útočník Martin Réway, 1. července se pak dohodl na tříletém nováčkovském kontraktu také osmnáctiletý ruský útočník Mikhail Sergachev.

Během draftu vyměnili Canadiens dánského centra Larse Ellera do Washingtonu výměnou za volbu ve druhém kole draftu 2017 a druhém kole draftu 2018. GM Marc Bergevin poté obdržel práva na Andrewa Shawa, Chicagu ale poslal 39. a 45. volbu na letošním draftu. Se Shawem pak o dva dny později podepsal šestiletou smlouvu s celkovou hodnotou 23.4 miliónů dolarů. To nejzajímavější však mělo teprve přijít. 29. června se totiž Bergevin domluvil se svým protějškem Davidem Poilem z Nashvillu a vymysleli jeden z nejprobíranějších trejdů za poslední roky. Montreal vyměnil P.K. Subbana do Nashvillu, na oplátku pak dostal Shea Webera.

Pojďme se podívat na další příchody. Roční smlouvu podepsal brankář Al Montoya, který předtím působil na Floridě, stejně dlouhý kontrakt dostal také Alexander Radulov, k němuž se ještě dostaneme (5.75 miliónů dolarů). Dvouletou smlouvu dostal bývalý zadák Colorada Zach Redmond, do obrany přišel také americký obránce Phillip Samuelson (z Arizony), roční kontrakt podepsal útočník Chris Terry (z Caroliny) a 22. července se Montreal dohodl na smlouvě s forvardem Bobbym Farnhamem (z New Jersey).

Canadiens zažili i pár odchodů. Kvalifikační nabídku nedostal třiadvacetiletý útočník Lucas Lessio, v Tampě podepsal na rok útočník Michael Bournival, Los Angeles zlanařilo zadáka Toma Gilberta (roční kontrakt) a Lightning ulovili i útočníka Gabriela Dumonta (jeden rok). Do Washingtonu odešel díky roční smlouvě obránce Darren Dietz, na stejně dlouhou dobu podepsal s Minnesotou zadák Victor Bartley a do třetice také obránce Morgan Ellis, ten bude působit v St. Louis. Do běloruského Minsku pak odešel na konci července gólman Ben Scrivens.

SEZÓNA 2016/17:

Montreal se přes léto v podstatě příliš nezměnil, ale na druhou stranu vlastně změnil. Příchod Shea Webera a odchod P.K. Subbana se dá totiž považovat za razantní změnu, stejně jako příchod Andrewa Shawa a Alexandera Radulova, jinak se však nic významného neudálo. Tým se na papíře, zejména v útoku, zdá silnější než loni, a je tedy dost pravděpodobné, že Canadiens by mohli konečně začít strašit soupeře nejenom dobrým brankářem, ale i kvalitním útokem. Pokud dokážou tato očekávání přetavit ve skutečnost, můžeme s Canadiens počítat opět do předních pozic Východní konference.

ZASLOUŽÍ SI POZORNOST:

Alexander Radulov se vrací do NHL po čtyřech velmi produktivních sezónách v dresu ruského CSKA Moskva. V něm platil za lídra, což se projevovalo i na jeho statistikách, ale KHL je přece jenom stále o nějaký ten level níže než NHL. Radulov však už dříve prokázal, že se dokáže prosadit i v zámoří, v dresu Nashvillu byl v ročníku 2011/12 produktivní jak v základní části, tak v play off, ale protože až příliš bujaře a příliš dlouho do noci oslavoval výhru během vyřazovacích bojů, rozhodli se ho Predators suspendovat, což vyvrcholilo v Radulovův návrat domů. Nyní však ruský forvard přiznává, že udělal chybu, ale zároveň prohlašuje, že dospěl a je schopen se stát plnohodnotným členem týmu. Osobně bych mu to věřil, takže už jen zbývá se těšit na to, co tento třicetiletý útočník předvede.

TIP NA UMÍSTĚNÍ:

Zatímco loni jsme o Montrealu psali jako o týmu, který bude mít problém se dostat do play off, letos si dovolím tvrdit, že na tom Canadiens budou lépe. Zatímco spousta lidí může, a možná i oprávněně, kritizovat výměnu Subbana za Webera, ale v příští sezóně se podle mě případné nevýhody tohoto trejdu ještě neprojeví. Na mužstvu se naopak pozitivně ukáží letní posily, a pokud bude Carey Price zdravý a chytat ve své obvyklé pohodě, není důvod nevěřit, že Habs mají na to, aby se vešli mezi nejlepší osmičku Východní konference.