Vše, co doposud v této sezóně tento mladý útočník předvedl na ledě, jej legitimizuje pro zařazení na olympijskou soupisku Kanady. Tým Avalanche beze zbytku těží z faktu, že má ve svém středu tak dynamického a produktivního hráče, který výraznou měrou přispěl k famóznímu startu organizace, se kterou v tomto ročníku nikdo moc nepočítal.

Avalanche od začátku soutěže vyhráli třináct z patnácti zápasů a Duchene je motorem tohoto nečekaného úspěchu. Dokázal pozvednout svou hru na úroveň, která se od něj čekala už v době, kdy do NHL vstupoval. Nyní je na úrovni, kdy může být srovnáván se svým soupeřem a kolegou ze vstupního draftu 2009 Johnem Tavaresem z New Yorku Islanders a to zřejmě až do konce jejich kariéry.

Když přemýšlíte o Duchenovi, přemýšlíte o rychlosti. Brilantní, výbušná a téměř oslepující rychlost jeho bruslení je jen jedna strana jeho umění. To, co z něj dělá skutečnou extratřídu, je schopnost při této rychlosti využít jeho šikovné ruce s citem pro střelu i přihrávku. Díky těmto schopnostem umí rodák z Ontaria dávat góly podobné tomu, který vstřelil ve středu proti Nashvillu.

V prvních dvou ročnících od svého vstupu do NHL sbírali Duchene i Tavares body přibližně stejným tempem. Pak ale přišla sezóna 2011/12 ve které se centr Colorada potýkal se zraněními. Odehrál 58 zápasů a posbíral pouhých 28 bodů (14+14), zatímco Tavares si vytvořil svoje sezónní maximum, když si po odehrání plného počtu utkání v základní části připsal 81 bodů (31+50). Ke zraněním se připojila ztráta sebedůvěry a pokles formy. Jedním z důvodu proč se po této nepovedené sezóně Duchene rychle otřepal a vrátil do bývalé formy, byla spolupráce s kondičním trenérem Andy O´Brienem, který pracuje mimo jiné i s hvězdou Sidneym Crosbym.

Duchene se v následující sezóně vrátil impozantně, když v 47 zápasech základní části nakupil 43 bodů (17+26). Pochybovači tvrdili, že zkrácená sezóna po výluce nebyla dostatečným měřítkem jeho výkonnosti. V současné době už nikdo nepochybuje. Dvaadvacetiletý forvard odehrál 14 zápasů, připsal si 17 bodů (10+7) a vstřelil tři vítězné branky svého týmu.

Zdá se, že dalším a trochu úsměvným důvodem, proč se mu nyní tak daří, je i jeho nová postel Essentia. Je s ní natolik spokojený, že v říjnovém rozhovoru pro Denver Post prohlásil, že do pěti let ji bude mít každý hráč v lize. I to je možná důvod, proč Duchene zůstává zdravý a to je podmínka úspěchu.

Nicméně je tu ještě něco, co pomohlo Duchenemu vrátit sílu a sebedůvěru. Mladý centr rovněž začal spolupracovat se sportovním psychologem, který mu pomáhá udržet vysokou úroveň hry během dlouhého a náročného programu NHL. „Moje sebevědomí se značně otřáslo, když přišla zranění a přestalo se mi dařit. Nebylo jednoduché se s tím vším vyrovnat a byly chvíle, kdy jsem se na sebe ani nedokázal podívat do zrcadla,.“ přiznal Duchene. „Navenek jsem byl klidný a nedával na sobě nic znát, ale uvnitř to ve mně vřelo,“ dodává.

Když je vám 22 let není jednoduché se s tím vším vyrovnat, ale Matt Duchene dnes vypadá jako zralý a sebevědomý hráč. Na ledě tráví 18 minut za zápas a je jedním z lídrů největšího překvapení začátku sezóny. S každým dalším zápasem se pomyslně usazuje více a více v národním týmu Kanady. Díky chlapíkům jako je on věříte, že Avalanche navzdory předpovědím vystoupají tuto sezónu hodně vysoko.

Skončit úspěšně sezónu, je běh na dlouhou trať, ale hráč s číslem devět na zádech si nepřeje nic jiného, než dovést svůj (před sezónou podceňovaný) tým do play off. Tavares už to vloni jako lídr Isles dokázal. Teď je řada na něm, aby jako vůdce dovedl Avs do bojů o Stanley Cup.

Branku Matta Duchenea proti Nashvillu si můžete prohlédnout zde