Přesilové hry i oslabení. V sérii mezi Bostonem se tyto dva faktory ukázaly jako klíčové. Více než nevyužívání přesilových her mrzela trenéra Mikea Babcocka právě hra v početní nevýhodě. „Oslabení nás strašně sráželo dolů,“ hodnotil zkušený trenér. „Celou sezonu to šlapalo a najednou výpadek. Nechci znehodnotit výkon Bostonu, ale dvě branky jsme jim v posledním zápase darovali. Byly to chyby, které si nemůžeme dovolit.“

Přesilové hry také nebyly proti Bruins účinnou zbraní Red Wings. Změna přišla s návratem Henrika Zetterberga. Kapitán týmu stihl odehrát dvě utkání a v těch se jeho tým celkem dvakrát prosadil, když měl na ledě o jednoho hráče navíc. V součtu to bylo hodně málo, protože Bruins ubránili dalších 18 oslabení. Rudým křídlům se v přesilových hrách nedařilo v podstatě celou sezonu. Na vině byly pochopitelně absence Pavla Datsyuka a Henrika Zetterberga, kteří tvoří torzo týmu při početní výhodě.

Oslabení ale zvládal Detroit během základní části bez větších problémů, měl ho 12. nejlepší. Ve vyřazovacích bojích však selhal a dovolil Bruins 6 branek z 16 pokusů, s 62 % nejhorší výsledek ze všech týmů v play off. „Měli to skvěle sehrané, dobře si nahrávali, věřili si. Jakmile jsme se naučili je bránit, přišli s jinou variantou,“ pochválil soupeřovu hru v přesilovce Daniel Alfredsson, jehož po sezoně čeká rozhodování o budoucnosti. „Jestli budu pokračovat, tak u Red Wings,“ prozradil.

Skvělé přesilovky předvedl Boston už v základní části, kde v této činnosti obsadil 3. místo. V oslabení sice také patřil mezi lepší, ale od Detroitu se moc nelišil. V klíčových momentech se však Bruins dařilo vyhrávat vhazování a tím dostat soupeře pod tlak. Získání kotouče tak stálo Red Wings daleko více úsilí. „Kluci, co chodí na oslabení, zaslouží pochvalu,“ mínil po konci série Milan Lucic. „V posledním zápase jsme hráli hodně v oslabení a celou sérii rozhodly speciální formace. Měly větší vliv, než většina čekala,“ doplnil.