Když Blackhawks v roce 2010 vyhráli Stanley Cup, ukončili dlouhé, téměř padesátileté, čekání na titul. V jejich čele stála mladičká dvojice Kane a Toews, která vedla Indiány klikatou cestičkou opět na vrchol. Jenožme Chicago se po výluce 2004/2005 nacházelo na dně a nikdo by si tenkrát nevsadil, že budou pravděpodobně nejúspěšnější tým tohoto desetiletí. Jak to dokázali?

Začneme od začátku a přenesme se do roku 2007. Chicagu zemřel po dlouhém boji s rakovinou majitel Bill Wirtz. Trochu paradoxně právě jeho smrt pomohla klubu nejvíce. Organizaci převzal Billův syn Rocky, který radikálně změnil dlouholetou politiku svého otce. Podepsal vysílací práva s místními televizními stanicemi, jako prezidenta klubu jmenoval Johna McDonougha a začal budovat nový tým kolem mladých hvězd Toewse a Kanea. Z Caroliny přišel Andrew Ladd, trh volných hráčů nabídl Briana Campbella a později například Mariana Hossu. Do vedení také dosadil Joela Quennevillea se Scottym Bowmanem a na hráče s náčelníkem kmene Blackhawks na prsou čekala cesta nahoru.

Přišla sezona 2009/2010, na křeslo generálního manažera usedl Stan Bowman, syn Scottyho, a pohádková sezona mohla začít. Základní část zakončili se 112 body a v prvním kole je čekal Nashville Predators. Ti byli vyprovozeni z vyřazovacích bojů, stejně jako letos, po šesti zápasech a druhým soupeřem byly Kosatky z Vancouveru. S Luongem v bráně dokázaly v prvním měření sil přejet Blackhawks 5:1. Druhý duel byl o poznání vyrovnanější a ještě 2 minuty před koncem svítilo i stejné skóre, ale poté dal minutu a půl před závěrečnou sirénou gól Kris Versteeg a Chicago srovnalo krok v sérii. Na území Nucks už měl celek z Illinois jednoznačnou převahu a soupeři nasázel 12 gólů. Poté Vancouver sice vyhrál na ledě soupeře, ale po dalším zápasu padl. Na tým vedený mladým "Captain Serious" už si brousili zuby Žraloci ze San Jose. Ale Sharks si ani nekousli, po čtyřech zápasech bylo hotovo. Toews a spol. byl jen čtyři výhry od Stanley Cupu. V cestě stála silná Philadelphia a svého soka také potrápila. Ale přenesme se rovnou do rozhodujícího okamžiku Game 6. Ve čtvrté minutě prodloužení Campbell v útočném pásmu nahrává Kaneovi k mantinelu, který rychle míchá s pukem, zbavuje se obránce, střílí z ostrého úhlu a najednou se raduje jako blázen. Shazuje rukavice, jede ke gólmanovi a tým nevěřícně za ním! Mladý útočník z USA vsítil gól, který v tu chvíli viděl jen on. Nakonec se ukázalo, že má oči velmi dobré, jelikož se puk schoval pod brankovou konstrukci. Když rozhodčí branku uznali, mohli konečně propuknout pravé oslavy prvního triumfu klubu z Original six naplno.

Jonathan Toews získal za výkony v play off Conn Smythe Trophy, ale hlavním hrdinou se stal díky "neviditelnému" gólu Patrick Kane. Dalším velkým příběhem se stal osud Mariana Hossy. Roku 2008 prohrál ve finále za Pittsburgh. Poté šel do Detoritu a finále opět prohrál. Nakonec se rozhodl podepsat dvanáctiletý kontrakt s Chicagem a tento krok se mu vyplatil.