Zatímco v předchozích dvou preview (Buffala a Arizony) jsme oba kluby spílali za minulé sezóny, ale po posilách jsme věřili, že oba kluby by se mohly zlepšit, tak ani u jednoho jsme však nepředpokládali postup do nejdůležitější části sezóny - play off. Jako třetí v pořadí přichází kanadský klub známý z působení Waynea Gretzkyho, jemuž se v poslední době vůbec nedaří, a pravidelně obsazuje spodní místa ligy. Letos by ale fandové Edmonton Oilers mohli konečně oslavovat výhru svých oblíbenců častěji. Důvodem není jen příchod jednoho z nejtalentovanějších mladíků za posledních pár let, Connora McDavida, ale i další chytré tahy managementu Olejářů. Znamená to však, že město s více než 800 tisíci obyvateli může konečně myslet na postup do vyřazovacích bojů?

#	TEAM	GP	W	L	OTL	PTS	GF:GA	OT	SO	U/O	HOME	ROAD
13.	Edmonton Oilers	82	24	44	14	62	198:283	7-14	5-7	40-42	15-23-3	9-21-11

Před loňským ročníkem se opět v podobných preview řešilo, jestli tentokrát přijde ten průlomový rok a Oilers konečně dají zapomenout na zpackané ročníky let minulých. Zlepšení ovšem nepřišlo a Edmonton se opět umístil na jedné z posledních pozic Pacifické divize, tentokrát na té předposlední, stejné jako v Západní konferenci. V počtu výher na tom byl kanadský klub stejně jako Arizona (24). Oilers tak byli lepší pouze v počtu prohraných utkání v prodloužení nebo na nájezdy.

Hlavní potíž Edmontonu spočívala v defenzivě. S 289 inkasovanými brankami byli Oilers nejhorším klubem v celé NHL. Obranné řady Edmontonu byly stále velmi mladé a bez tolik potřebných zkušeností. To by letošní letní příchody měly alespoň částečně napravit. Ofenziva na tom byla ve srovnání s ostatními mužstvy lépe, dokonce lépe než některé výše postavené kluby, avšak i tato herní část by se dala vzhledem k potenciální ofenzivní síle kádru vylepšit. Nemalou měrou by k tomu mohl přispět i McDavid.

Nejproduktivnějším mužem Oilers byl Jordan Eberle, který je zatím nejproduktivnějším hráčem prvních třech preview. V 81 zápasech, tedy v téměř kompletním ročníku, zaznamenal 63 bodů. Těsně za ním byl s rozdílem sedmi bodů Ryan Nugent-Hopkins, a to je v konkurenci nejlepších hokejistů v bodování ligy všechno. Za nimi byla s odstupem 18 bodů asi největší hvězda Oilers Taylor Hall, který se však musel potýkat se zraněními, kvůli čemuž stihl odehrát 53 střetnutí. Na příští ročník by však měl být plně připraven a od jeho spolupráce s dalšími posilami se dá očekávat hodně. Většina hráčů však opět skončila v tabulce pravdy hluboko v záporných hodnotách. Nejhůře na tom byl opět Nail Yakupov (-35).

PŘÍCHODY A ODCHODY:

Už 2. ledna odešel z týmu do Pittsburghu talentovaný David Perron výměnou za Roba Klinkhammera a volbu v draftu. Na začátku června podepsali s týmem smlouvu sedmadvacetiletý obránce Brad Hunt a šestadvacetiletý centr Andrew Miller, oba ne moc zkušení hokejisté. Velká výměna se udála druhý den draftu, kdy Oilers snad konečně získali dobrého gólmana. Z Rangers k nim totiž přišel náhradník Henrika Lundqvista Cam Talbot společně s výběrem v draftu. Na oplátku dostali Newyorčané čtyři volby na draftu. Během draftu samozřejmě přišla pravděpodobně nejvyhlíženější posila Edmontonu Connor McDavid, se kterým klub podepsal 4. července tříletou nováčkovskou smlouvu. Ještě o dva dny předtím se na šestileté, respektive tříleté smlouvě dohodli zadák Andrej Sekera, respektive centr Mark Letestu. Na novém kontraktu se dohodl Justin Schultz, stejně dlouhý jednoroční kontrakt podepsal centr Tyler Pitlick. Pomocí výměny Oilers také získali z Arizony Lauriho Korpikoskiho, výměnou zpět poslali Boyd Gordon.

Největší změny se udály ve vedení klubu. 24. dubna byl ze své funkce odvolán generální manažer Craig MacTavish a byl nahrazen bývalým generálním manažerem Bostonu Peter Chiarelli, který byl také jmenován novým prezidentem hokejových operací. 19. května Chiarelli jmenoval do funkce hlavního trenéra bývalého kouče San Jose Todda McLellana. Asistenti trenéra vydrželi jen do 4. června, kdy byli Keith Acton a Craig Ramsay odvoláni. 22. června byli vyhozeni profesionální scouti Stu Mac Gregor a Morey Gare. Balit kufry si museli i amatérští scouti Brad Davis a Kent Hawley, profesionální scout Dave Semenko a Bill Moores, který zastával funkci ředitele trenérského štábu a speciálních projektů.

SEZÓNA 2015/16:

Co bude příští ročník pro Edmonton znamenat? Především si musí sednout nový trenér a hráči, McDavid se musí správně usadit, poslouchat zkušenější spoluhráče a pracovat i nadále tvrdě, aby se zlepšoval, jestli chce Edmonton pomýšlet na úspěch. Cam Talbot bude samozřejmě velmi důležitým článkem. Ale už v Rangers Talbot dokázal, například na konci loňské základní části, že chytat umí a bezpochyby to bude chtít předvést i ve svém novém působišti. Nikdo vlastně pořádně neví, co od Edmontonu očekávat. Očekávání, že teď se všechno zlepší a najednou ze z ničeho nic na ledě objeví jiný tým, už tu jsou u Oilers dlouho. Ale i já, povětšinou trochu skeptik, musím přiznat, že Oilers se mi na papíru líbí a je dost možné, že právě sezóna s letopočty 2015 a 2016 by mohla být ta průlomová.

ZASLOUŽÍ SI POZORNOST:

Stejně jako jsme u Buffala vybrali Jacka Eichela, tak tady musíme jednoznačně vybrat Connora McDavida. Kanadský supertalent byl hodně populární už před samotným draftem a hned několikero týmů (včetně Oilers) si na něj brousilo zuby. Ač měla největší šanci na první volbu v draftové loterii organizace Coyotes, byli to nakonec Oilers, na něž se usmálo štěstí. Na draftu nepřekvapili a zvolili si McDavida. O tom začaly hned na internetu kolovat vtipy s narážkou na talenty, které se "utopily" v Edmontonu. Sám McDavid se však nestal druhý Lindros a skromně si svoje nové působiště pochvaloval. Hned v prvním zápase na tréninkovém kempu nováčků se pak ukázal v plné parádě. Nastřílel pět branek a ukazoval, proč byl označován za dalšího nástupce Crosbyho. McDavid určitě potřebuje u Oilers silnější ruku, která ho provede začátky. Pokud úspěšně, tak se můžeme těšit, co tento osmnáctiletý Kanaďan ukáže.

TIP NA UMÍSTĚNÍ:

Na konci článku si odpovíme na otázku z úvodního odstavce. Má tedy Edmonton šanci postoupit do vyřazovacích bojů? Má, ale mizivou. Pacifická divize není, byť pravděpodobně mírně lehčí než Centrální, slabá a spousta týmů se bude chtít vyšvihnout. I kdyby se Oilers do play off dostali, nebylo by to rozhodně z prvních třech míst divize, ale přes divokou kartu. A to není nic jednoduchého, protože teoreticky musí být lepší než například Minnesota, Dallas, Winnipeg, San Jose nebo třeba Los Angeles, které bude chtít napravit loňské selhání. Pravděpodobnost, že Oilers postoupí do play off, je tak, sečteno, podtrženo, velice malá a byl by to malý zázrak, kdyby se tak skutečně stalo. Ale nechme se překvapit, v hokeji je možné všechno.