Základní část je po pouhých čtrnácti týdnech akce za námi. Úmyslně jsme s posledním bitkařským okénkem čekali až na dnešek, jelikož až v noci se hrál odložený zápas Bostonu s Ottawou. Ten nabídl bitku Chrise Neila s Milanem Lucicem, ale protože od předminulé soboty bylo kvalitních bitek vskutku dost, v tomto článku ji nenajdete. Na co se můžete těšit v play-off? Určitě to nebude velké množství bitek, na druhou stranu se ale bude často objevovat rivalita. Boston a Toronto si v prvním kole určitě nenechají jeden od druhého nic líbit a s tím, jak se v poslední době probudil Lucic, bych se nedivil, kdyby došlo k něčemu většímu. Doufejme, že dojde i na emoce mezi Ottawou a Montréalem. Jinak si totiž na rivality budeme muset počkat až do druhého kola.

Jinak v pátek Češi vstoupí do letošního mistrovství světa a to opět bez bitkaře. Jakub Voráček by snad zvládl trochu chránit jiné hvězdy, ale zatím mu to jde spíše proti oslepeným bijcům. Radko Gudas nepojede, protože ho Tampa chce na farmě v Syracuse pro play-off American Hockey League. Snad se mu tedy povede alespoň tam vyválčit titul a také vypěstovat pořádný plnovous.

3. Tim Jackman (Calgary Flames) – Ryan Reaves (St. Louis Blues)
Trochu mě trápí, když vidím, že se za tým, kde hraje špičkový bitkař, bije někdo jiný. Jackman má na kontě čtyři výhry z osmi bitek (tři pokud nepočítáme bitky s nebitkařemi) a pět kanadských bodů za gól a čtyři asistence. Brian McGrattan neprohrál jedinou ze svých devíti bitek v NHL od svého návratu do ligy v létě 2011 a pak má letos také tři góly v daleko menším počtu zápasů. Ať už je důvod jakýkoli, s Reavesem svedl Jackman dobrou bitku. Problémem je, že v hlavní roli byl právě Reaves, v žádném případě Jackman. Afro-Američan ve službách Blues pak bitku také pořádně oslavil, což bývá poslední dobou komplikované téma. Uzavřel bych to tím, že on to prostě má v krvi. Ne, není to žádná rasistická poznámka. Jeho táta hrál americký fotbal. Viděli jste někdy, jak tam slaví?



Vítěz podle hockeyfights.com: Ryan Reaves (94 %).

TOP BITKA MIMO NHL: Baie-Comeau Drakkar – Blainville-Boisbriand Armada (QMJHL)
V play-off se umí porvat i frankofonní Kanaďané, a to pořádně. Ve skutečnosti právě tito horkokrevní obyvatelé severoamerického kontinentu mají svou vlastní profesionální ligu LNAH, která je dost možná nejtvrdší na celém světě. Tady v juniorské QMJHL ale jde jen a jen o emoce. Armada na svém vlastním ledě vyhrála důležitý zápas ve vyřazovacích bojích, což musel asistent kapitána v černém s číslem 18 Cédric Paquette (draftovaný Tampou loni ve 4. kole) oslavit s kometářem, což se nelíbilo Raphaëlu Bussiéresovi (draftovaný Minnesotou loni ve 2. kole) a tím to všechno začalo. Pustili se do sebe všichni, včetně náhradních brankářů. Za Baie-Comeau mimochodem hraje Petr Straka, juniorský reprezentant draftovaný v roce 2010 Columbusem ve 2. kole, ale podepsaný až nedávno Philadelphií. Bitce se vyhnul Stefan Matteau, syn legendárního útočníka Stéphana Matteaua, který už má za sebou letos 17 zápasů za New Jersey. Jak? V jiném zápase stejné série odmítl odjet týmovým autobusem z Baie-Comeau a místo toho odcestoval domů s fanoušky. Vadilo mu, že ho kouč posadil po zbytečném vyloučení. Armada ho tedy propustila, v NHL ho ale příští rok nejspíš uvidíte.



Vítěz podle hockeyfights.com: Málo hlasů.

2. Mike Brown (Edmonton Oilers) – Zenon Konopka (Minnesota Wild)
Minnesota nutně něco potřebovala, vždyť ji hrozilo, že se nedostane do play-off, ačkoli za ni hrají vskutku dobří hráči. Právě v tu chvíli se rozhodl Konopka předvést svou nejspíše nejhezčí bitku v kariéře. Normálně by se dalo při jeho bitkách usnout, ale s Brownem sehrál skvělý souboj a dokonce zvítězil. A to je to letos poprvé, co se vrhl na jiného elitního bitkaře a vůbec od ledna 2012 jeho první výhra proti jakémukoli elitnímu bitkaři. Tehdy to byl znovu Brown. Tito dva se totiž v kariéře potkali už šestkrát. První dva souboje dopadli remízou, pak jednou vyhrál Brown. Od té doby Konopka zvítězil třikrát v řadě. Co na tom, že Wild stejně zápas s Edmontonem prohráli.



Vítězové podle hockeyfights.com: Zenon Konopka (58 %).

TENKRÁT NA ZÁPADĚ: Marty McSorley (Los Angeles Kings) – Wendel Clark (Toronto Maple Leafs) – 17. května 1993
Tak teď taková malá upoutávka na vyřazovací boje. Právě v těch se totiž před dvaceti lety střetli dva velikáni bitkařského nebe. Marty McSorley, o němž si můžete přečíst na našich stránkách v sekci Osobnosti NHL, tehdy jako devětadvacetiletý prožíval svou nejlepší sezonu v kariéře, jak co se trestných minut, tak co se kanadských bodů týče. Jako asistent kapitána zvládal svou roli skvěle a dostáhl svůj tým daleko v play-off. Wendel Clark byl o tři roky mladší, ale přesto už kapitán Maple Leafs. Jeho nejlepší rok měl přijít o rok později, v této sezoně to zase dotáhl nejdále ve vyřazovacích bojích. Momentálně pracuje pro Leafs, kde se stará o vztahy s veřejností, vlastní dvě restaurace ve městech patřících do torontské aglomerace a sám bydlí v King City na severu metropole. V barvách Toronta byl správným kapitánem (nedokážu si představit Sedina v jeho roli) a když to McSorley přehnal s tvrdostí, šel po něm. Oba se znovu utkali o dva roky později, a to hned dvakrát v jednom zápase. Nejprve přidal McSorley druhou výhru, poté si Clark připsal svou první proti šerifovi z LA.



Vítěz podle hockeyfights.com: Marty McSorley (50 %).

1. Dalton Prout (Columbus Blue Jackets) – Eric Nystrom (Dallas Stars)
Smutné příběhy obklopují nejlepší bitku týdne. Nejprve příběh Nystroma, který si s mladým obráncem Jackets poradil zkušeně. S Dallasem na play-off nedosáhl, ale co si vlastně máme o Stars myslet? Když byli u kormidla Brenden Morrow a Steve Ott, tak to byl celkem slušný tým, ne že by Ott byl nějaký svatoušek, to rozhodně ne. Ale nyní tam slyšíme jména jako Jamie Benn, Antoine Roussel nebo právě Nystrom. Všichni tři hrají zákeřný hokej a nebojí se zajít za hranice pravidel a také za hranice fair play. Nystrom tuhle bitku zvládl na jedničku, ale bitkařem týdne být nemůže, protože není žádný bitkař. V posledních čtyřech letech žádného pravého bijce neporazil, takže má smůlu. Příběh Prouta je jiný. Mezi nováčky byl letos jedním z nejlepších, co se statistiky +/- týče. Ztělesňoval takový ten boj Jackets, boj o play-off a o překonání všech kritiků. Ne nadarmo se říkalo, že jsou nejhorším týmem v lize, protože papírově to je pravda. Jenže právě bojovníci jako Prout, Sergei Bobrovsky, Jared Boll, Cam Atkinson, Brandon Dubinsky, Nick Foligno, Mark Letestu nebo zraněný a vytrejdovaný Derek Dorsett jsou to, co Jackets dostalo tak blízko k osmému místu. Stejně jako Prout v této bitce nakonec také padli.



Vítěz podle hockeyfights.com: Eric Nystrom (68 %).

Top bitkař: ZENON KONOPKA (MINNESOTA WILD)
Pozice: centr
Věk: 32 let
Místo narození: Niagara Falls, Ontario, Canada
Výška: 183 cm
Váha: 97 kg
Bitky v NHL: 101 v základní části, 10 v přípravných zápasech
Bitky v AHL: 66 v základní části, 6 v play-off
Bitky v OHL: 26 v základní části, 4 v play-off

Nikdy jsem nečekal, že se dožiji dne, kdy budu jmenovat Konopku bitkařem týdne. Když jsem viděl jeho bitku s Brownem, bylo to, jako kdyby Cam Janssen někoho porazil v bleskovém desetivteřinovém toe-to-toe. Kdyby se takhle pral pokaždé, byl by to parádní bijec. Jinak je taky skvělý na vhazování a jeho čísla jsou taky pěkná.