13. října 1993 vyhrál tým Anaheimu svůj historicky první zápas v NHL doma proti Edmontonu Oilers. Přesně o dvacet let později oslavili hráči Ducks toto výročí vítězstvím nad Ottawou Senators v nedělním utkání 4:1.

Tým Mighty Ducks of Anaheim dostal od vedení NHL zelenou v prosinci 1992, kdy bylo rozhodnuto, že společně s týmem Floridy Panthers rozšíří řady zámořské soutěže. Tým byl financován společností Walta Disneyho a dostal jméno podle snímku The Mighty Ducks, natočeném ve stejném roce. První utkání sehrál tým před domácím publikem, které čítalo 17 174 diváků, proti Detroitu Red Wings. Nebyla to zrovna ideální premiéra, klub totiž odešel s porážkou 7:2. Přesto se Anaheimu nevedlo špatně, pod vedením kouče Rona Wilsona dokonce ustanovil nováčkovský rekord v počtu výher (33). Klub se do playoff sice neprobojoval, přesto deváté místo nebylo na rozjezd vůbec špatné.

Mighty Ducks pokračovali v bojích o vytoužené místo v playoff i v dalších letech, v ročníku 1995-1996 jim ještě uniklo (měli stejný počet bodů jako Winnipeg Jets, ale o jednu výhru méně). Ale už rok na to se umístili na čtvrtém místě Západní konference a poprvé tak tým okusil nadstavbovou část. Oporami Ducks bylo především útočné trio Selänne-Kariya-Rucchin, brankoviště tehdy strážil Guy Hebert. Finského snipera získali Ducks v únoru 1996 výměnou z Winnipegu Jets.

Tým následně střídal lepší a horší sezóny, do dějin NHL však zatím nijak významně nepromlouval. Až do sezóny 2002-2003, kdy podceňované mužstvo, které obsadilo až sedmé místo v Západní konferenci, dokázalo přes Detroit, Dallas a Minnesotu proniknout až do finále Stanley Cupu. Tým tehdy vedl už trenér Mike Babcock, v bráně zářil gólman Jean-Sebastian Giguere, členy týmu byli i čeští hokejisté Petr Sýkora a Pavel Trnka. V sedmi zápasové bitvě proti New Jersey nakonec neuspěli, v posledním utkání 9. července 2003 prohráli 3:0. Přesto byl Giguere za svoje vynikající výkony oceněn Conn Smyth Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL. Stal se tak teprve pátým hráčem v dějinách, který toto ocenění získal, ačkoliv byl na straně poraženého týmu.

Po výluce v roce 2005 se leccos změnilo. Společnost Walt Disney, která už nadále neměla v plánu tým vlastnit, prodala klub za 75 miliónů dolarů Henrymu Samuelimu. Novým generálním manažerem se stal Brian Burke, na trenérské křeslo nastoupil Randy Carlyle. Do týmu se vrátil Teemu Selänne, který byl roku 2000 vyměněn do San Jose.

A pak nadešel ročník 2006-2007 a historický úspěch pro tento tým. Už před sezónou posílil kádr Chris Pronger, ofenzívu táhl znovu Teemu Selänne, kterému přitakávalo tvz. kid trio Perry-Getzlaf-Penner. Velký díl práce odvedla i zkušená bratrská dvojice Scott a Rob Niedermayerové. V základní části nasbírali Ducks 110 bodů a poprvé v historii vyhráli Pacifickou divizi. Playoff pak prolétli jako blesk, k šestnácti nutným vítězstvím k zisku poháru jim stačilo pouze devatenáct utkání. 6. července 2007 porazili v pátém finálovém utkání Ottawu Senators 6:2 a získali tak svůj doposud jediný Stanley cup, už pod současným názvem Anaheim Ducks. Conn Smyth Trophy získal Scott Niedermayer, který mimo jiné ještě ve finálové sérii v roce 2003 nastupoval proti Anaheimu v dresu New Jersey.

Individuální rekordy hráčů v dresu Ducks:

Statistika	Nejlepší hráč	Počet
Kanadské bodování	Teemu Selänne	937
Kanadské bodování (obránce)	Scott Niedermayer	264
Góly	Teemu Selänne	436
Asistence	Teemu Selänne	501
Počet utkání	Teemu Selänne	856
Počet utkání (brankáři)	Guy Hebert	441
Trestné minuty	George Parros	812
Vítězné góly	Teemu Selänne	73