Některé týmy na to čekají jako na smilování boží, ale pro San Jose je to v posledních deseti letech rutinní záležitost. Řeč je o play off, do kterého se americký tým pravidelně dostává již od sezóny 2003-2004 a ani letos to nevypadá, že by Sharks měli v nadstavbové části zámořské soutěže chybět. V tomto ohledu je na tom lépe pouze mužstvo Detroitu. Tým San Jose získal za tu dobu pět divizních titulů, v roce 2009 k tomu přidal i President's Trophy pro nejlepší tým základní části.

Play off ale zůstává pro Sharks zakletou stezkou a Žraloci se zatím nebyli s to prokousat ani Západní konferencí. Jejich největšími úspěchy zůstávají tři účasti v konferenčním finále. V roce 2004 je v boji o krále Západu porazilo mužstvo Calgary Flames, v roce 2010 je ve čtyřech zápasech vyprovodili pozdější šampióni z Chicaga a o rok později pro změnu padli v sérii proti Vancouveru Canucks.

Opory Sharks logicky stárnou, Joe Thornton i Patrick Marleau již dosáhli čtyřiatřiceti let, obránce Dan Boyle je ještě o tři roky starší. Zatímco Boylova budoucnost v týmu je zatím nejasná, jeho dva spoluhráči letos podepsali s týmem nové smlouvy až do roku 2017. Právě Thornton a Marleau, které lze již řadit mezi legendy Sharks, byli během své kariéry opakovaně kritizováni za své výkony v play off. Thornton si touto kritikou procházel již za svého působení v Bostonu a nevyhnul se mu jí ve svém prvním roce u Sharks, kdy byl v průběhu sezóny 2005-2006 vyměněn právě na západní pobřeží Spojených států. Nic mu nepomohly ani vynikající výkony v základní části, kdy získal Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL a později i nejcennější hráčské ocenění neboli Hart Trophy. Kritika se pak na kanadské hokejisty snesla i v letech následujících.

Naštěstí pro Sharks je jejich situace stále dosti optimistická a nezdá se, že by jim ujel vlak, jako v případě Canucks, kteří zřejmě svoji šanci na zisk Stanley Cupu již propásli. San Jose má velmi silnou základnu hráčů, kteří postupně začínají přebírat vůdčí pozice. Možná životní sezónu letos prožívá americký útočník Joe Pavelski, který za 60 odehraných utkání nastřílel již 32 branek, což je jeho kariérní maximum a v současné době z něj činí druhého nejlepšího střelce NHL. Právě on byl tahounem Sharks během loňského play off a společně s ním i Logan Couture, jehož talent by měl ještě v budoucích letech kulminovat.

V obraně se zase vyšvihl Marc-Edouard Vlasic, který byl za své letošní výkony odměněn pozvánkou na olympiádu v Soči, ze které si přivezl zlatou medaili. Čerstvými „přírůstky“ jsou zase Tommy Wingels, který v pětadvaceti letech konečně prorazil do NHL a český mladík Tomáš Hertl, kterého snad nepříjemné zranění nepřibrzdí v jeho raketovém rozletu. Důležité však je, že všichni tito hokejisté jsou kmenovými hráči Sharks, kteří zůstávají v této organizaci od doby svého draftu, a jež jsou v podstatě všichni na výkonnostním vzestupu.

Sharks tak stačí vhodně doplňovat tuto silnou kostru týmu a mají v kapse velmi ambiciózní mužstvo. Management San Jose předvádí v tomto ohledu vynikající práci a nevzniká zde paradoxní situace jak v případě již zmiňovaného Vancouveru, kde za dlouholetými tahouny týmu zeje značná výkonnostní propast, která může stáhnout celé mužstvo až na dno. Sharks tak stále patří mezi horké favority na zisk Stanley Cupu a teď již záleží pouze na tom, jestli jsou schopni se s touto situací popasovat lépe než v minulosti.