Columbus se po pěti letech vrací do bojů o Stanley Cup, když ve včerejším utkání zdolali jeho hráči mužstvo Dallasu Stars poměrem 3:1. Blue Jackets tak odčinili loňské zklamání, když skončili na devátém místě Západní konference, a při rovnosti bodů s Minnesotou je o účast v play off připravil menší počet vítězných utkání. Proměnit šanci v úspěch se jim tak podařilo až letos.

A to pod vedením trenéra Todda Richardse, který působí na střídačce Columbusu třetím rokem, a který do týmu zapracoval řadu mladých hráčů, jakými jsou Ryan Johansen, Boone Jenner nebo obránce Ryan Murray. Výbornou práci odvedl i generální manažer týmu Jarmo Kekalainen a prezident pro hokejové operace John Davidson, kteří dali dohromady velmi disciplinovaný a ve všech herních oblastech vyvážený tým. Zde je pět hlavních důvodů, proč se Blue Jackets dostali podruhé v historii do play off:

1. Střelecká vyrovnanost v útoku

Vyváženost kádru byla v této sezóně jedním z hlavních aspektů postupu. Blue Jackets mají v sestavě hned sedm útočníků, kteří nastříleli více jak 15 branek. Kupříkladu v sezóně 2008-2009, kdy se do play off probojovali poprvé, překročili tuto laťku pouze tři útočníci. Tuto gólovou metu letos zdolali Ryan Johansen, Boone Jenner, Artem Anisimov, Cam Atkinson, Nick Foligno, RJ Umberger a Brandon Dubinsky. A to i navzdory tomu, že na konci přestupového období byl vyměněn slovenský kanonýr Marián Gáborík. Nutno však dodat, že kvůli zdravotním problémům odehrál letos v dresu Columbusu pouze 22 zápasů. Blue Jackets letos nastříleli již 221 branek a překonali tak týmový rekord ze sezóny 2008-2009, kdy si připsali o jednu branku méně.

2. Fyzická hra

Richards nejen že podstatně zrychlil herní projev svého týmu, vštěpil mu agresivnější hru při napadání a zodpovědnějšího ducha, ale rovněž přitvrdil hru svého týmu ve všech oblastech kluziště. Blue Jackets tak ustanovili nový rekord i v počtu hitů, kterých už nyní nasbírali přes 2 500. V tomto ohledu se nejvíce činili Brandon Dubinsky, Derek MacKenzie, Nick Foligno a Boone Jenner, kteří nasbírali více jak 200 hitů v letošním ročníku. Blue Jackets jsou rovněž nejaktivnějším týmem v lize v počtu hitů na hřištích soupeřů, což jim pomohlo ustanovit nové maximum v počtu venkovních vítězství (20).

3. Spojení mládí a zkušeností

Blue Jackets nemohli v loňské sezóně využít služeb obránce Ryana Murrayho, dvojky draftu 2012, jelikož byl mimo hru většinu sezóny kvůli problémům s ramenem. Letos se ale své šance chopil nadmíru dobře a postupně si vysloužil důvěru trenéra Richardse. Ten se tak rozhodl, že dvacetiletého hráče postaví do první obranné dvojice s veteránem Jamesem Wisniewskim, a plody této spolupráce pak sklidit celý tým. Wisniewski, který je s průměrným ice-timem nad 22 minut nejvytěžovanějším bekem týmu, letos ustanovil nový rekord v počtu bodů nasbíraných obráncem Columbus v základní části NHL (50). Murray tráví na ledě průměrně o tři minuty méně, avšak ve statistikách nováčků patří k nejlepším v počtu zblokovaných střel a bodů, nasbíraných v přesilových hrách.

4. Sergei Bobrovsky

Ruský brankář navázal na famózní formu z loňské sezóny, za kterou byl oceněn Vezina Trophy, a letos si zlepšil svoje maxima v jednom ročníku v počtu odehraných utkání, minut, odchytaných vítězství a v počtu čistých kont. Sergei Bobrovsky chytal velmi solidně po dobu celé sezóny a především se mu vyhnuly delší výpadky formy. Z koncentrace ho nevyvedl ani neúspěch ruské reprezentace na turnaji v Soči, po kterém chytal možné ještě lépe, než v předešlých zápasech letošního ročníku. Teď se bude ruský gólman hlavně snažit, aby nenavázal na svých sedm předchozích zápasů play off, které sehrál ještě v dresu Philadelphie Flyers, a v nichž si připsal úspěšnost zákroků pouhých 84,8 procenta, a průměr 4,04 obdržených branek na utkání.

5. Boone Jenner

Stále teprve dvacetiletý útočník, který byl v roce 2011 draftován z 37. místa, se letos probojoval do sestavy Jackets a udržel se zde po dobu celé sezóny. Kanadský mladík, který je přirovnáván třeba k Mikeu Richardsovi či Milanu Lucicovi v jejich prvních sezónách, se osvědčil především jako velmi odhodlaný a víceúčelový typ hokejisty. „Jediná věc se od jeho příchodu k týmu nezměnila a to ta, jak tvrdě na sobě pracuje. Hraje jako by neznal odpočinek, do každého střídání dává všechno a snad nikdy jsem ho neviděl, že by do nějaké situace nešel naplno,“ ocenil výkony svého svěřence trenér Richards. Kromě toho, že svému týmů přispívá snad ve všech herních statistikách - sbírá hity, vítězné branky, body, je v kladných hodnotách v tabulce plus/mínus - jeho nasazení a chuť do hry je motivující pro celý tým.