Když generální manažer Predators David Poile najal na post hlavního kouče Petera Laviolettea, doufal, že ofenzivní systém nového kouče přiláká do Nashvillu hráče. Jedním z příkladů je příchod zkušeného veterána Olliho Jokinena, který opustil Winnipeg.

„Přivedl mě sem velký zájem o hokej a také styl, kterým Laviolette trénuje. To byly asi největší důvody,“ uvedl starší z bratří Jokinenů. „Když jsem s Laviolettem mluvil, byl jsem nadšený. Nejradši bych už zítra hrál.“

Nový kouč Preds o Jokinena velmi stál a právě jeho přesvědčení donutilo Poileho nabídnout Jokinenovi kontrakt. Navíc smlouva na jeden rok za 2,5 miliónů USD se jeví velmi dobře. Už jen vzhledem k tomu, že o tzv. Free agents frenzy týmy často musí hráče přeplácet, pokud je chtějí zlákat do svých týmů.

Jokinen přitom nikdy pod Laviolettem nehrál. Spíš naopak, častěji bývali soupeři. Především v době, kdy Olli působil na Floridě a Laviolette vedl tehdy velice úspěšnou Carolinu k zisku Stanleyho poháru. „Už když jsem hrál proti němu, tak jsem si říkal, že bych pro něj rád hrál. Jeho tým hrál vždy ve vysokém tempu, dobře bruslili a vytvořili si hodně šancí. Bylo to proti nim těžké. Byli organizovaní a drželi se taktických pokynů,“ ocenil Jokinen trenérský styl Laviolettea.

Letošní sezona nevyšla Winnipegu, Jokinen měl na svém kontě 43 bodů za 18 branek a 25 asistencí. Před dvěma lety ovšem nasbíral 61 bodů za Calgary a právě do těchto úspěšných sezon jej bude chtít Laviolette vrátit. Poile ziskem Jokinena znovu ukázal, jak skvělé udržuje vztahy se svými trenéry. Podobně na tom byl také Barry Trotz. Poslední rozhodnutí měl sice Poile, ale ve většině případů nehrozilo, že by je udělal bez hovoru s Trotzem.

„Snažím se trenéry udržet informované. Čím déle spolu tímto způsobem budeme spolupracovat, tím více se dozví o týmu,“ vysvětlil svůj postoj Poile.