Psala se léta páně 1961, když se nedaleko města Brantford v kanadské provincii Ontario narodil Wayne Gretzky. S rodiči bydlel na farmě, kde se na zamrzlé řece naučil bruslit. Již od útlého věku trávil na bruslích více času než v botech a to se zúročilo již v žákovských kategoriích. Když mu bylo 10 let, dokázal vstřelit během jediné sezony 378 branek a začal být nejznámějším mladým plejerem na světě. Úspěch jde však ruku v ruce se závistí a během několika let narostl na mladíčka příliš velký tlak. Gretzky byl nucen opustit tým v Brantfordu a přestoupil do Toronta. Ani zde však nevydržel dlouho, jelikož byl draftován juniorským týmem Soo Greyhounds. V jejich dresu nasbíral v ročníku 1977-78 během 64 zápasů 182 bodů (70+112).

Wayne si vždy chtěl zahrát se svým idolem Gordie Howem, což se mu povedlo o ročník později. Pravidla NHL umožňovala nastupovat v lize pouze dospělým hráčům, zatímco ve WHL, konkurenční soutěži, mohli hrát plejeři již od svých 16 let. Gretz začal hrát v týmu Edmonton Oilers a po konci sezony byl vyhlášen nováčkem roku se ziskem 104 bodů. Zahrál si navíc s Gordiem na utkání hvězd a splnil si tak svůj dětský sen.

V létě 1979 se ale WHL rozpadla a Oilers se přesunuli do Národní hokejové ligy. Gretzkymu se nevěřilo a mnoho odborníků mu předpovídalo pád do průměru. Ten ale všechny kritiky umlčel, když nastřádal jako novic 137 bodů, což stačilo na dělené první místo v bodování soutěže s Marcelem Dionnem, který nakonec díky více vstřeleným gólům získal Art Ross Trophy. Cenou útěchy mu byla alespoň Hart Memorial Trophy určená pro nejužitečnějšího hráče.



První gól Waynea Gretzkyho v NHL

O rok později již začal Gretzky sbírat rekordy NHL. Se ziskem 164 bodů (do té doby nejvíce v dějinách) si odnesl Hart Memorial Trophy a Art Ross Trophy, přičemž překonal rekord Bobby Orra v počtu gólových přihrávek za sezonu (109). V prvním zápasu play off, proti Montréal Canadiens, zaznamenal pět asistencí, čímž opět padl další milník.

Měřítkem pro superhvězdy se stalo vstřelení 50 branek v 50 zápasech. To dokázal Maurice Richard či Mike Bossy. Gretzky tento indikátor srazil hluboko pod 50 zápasů, když dal půl stovku gólů v pouhých 39 utkáních. Dohromady nasbíral 212 bodů a stal se dosud jediným hráčem, jemuž se dvěstěbodovou hranici podařilo překonat. Povedlo se mu to v ročníku 1981-82, kdy sice Edmonton na pohár opět nedosáhl, ale všem bylo jasné, že pod vedením Gretzky, Messiera a dalších mladých pušek se Oilers stanou budoucí dynastií a nahradí na trůnu ligy New York Islanders.

Ročník 1982-83 přinesl Gretzkymu 196 bodů a účast Olejářů ve finále bojů o Stanleyův pohár. V nich sice lehce padli proti Isles, ale jak sám rodák z Brantfordu říká, udělala z jeho svěřenců právě tato série šampiony. Když totiž šli okolo vítězné kabiny Ostrovanů, hráči místo bujarých oslav ošetřovali drobné rány a modřiny. To byl rozdíl mezi šampiony a poraženými. Edmontonští prohráli a byli zdraví, New York triumfoval a byl otlučen.

Zkušenosti zúročil celek z Alberty již v dalším ročníku, kdy The Great One opět překonal hranici 200 bodů (205) a dovedl svůj tým k prvnímu poháru v jeho krátké historii. Conn Smythe Trophy mu však 'vyfoukl' Mark Messier. Té se dočkal o rok později, kdy Edmonton získal trofej podruhé v řadě a Gretzky dosáhl svého maxima v play off (47 bodů).

Roky plynuly a Gretzky získal 215, 183 a 149 bodů v základních částech sezon 1986-88, předvedl spolu s Mariem Lemieuxem impozantní výkony na Kanadském poháru 1987, přidal další dva Stanley Cupy, Conn Smythe Trophy, na kontě měl již osm zisků Hart Memorial Trophy, pět triumfů v závodech o Lester B. Pearson Award, oženil se a narodila se mu dcera. Poté přišlo osudové léto 1988.

Přesně 9. srpna 1988 se totiž udála pravděpodobně největší výměna v historii. Wayne Gretzky, největší hvězda ligy nejen v té době, byl prodán do Kalifornie za patnáct milionů dolarů, kterými majitel Oilers splatil dluhy, které v organizaci vznikly.

The Great One přišel na jih Spojených států a ihned se stal největší superstar. Králové z Los Angeles byli jediným klubem ligy sídlícím výrazněji na jihu. Avšak po mánii, kterou pod slavným nápisem „Hollywood“ Wayne způsobil, začalo vedení ligy věřit, že se nejrychlejší kolektivní hra světa uchytí i v jiných destinacích, ze kterých je kratší cestovat do Karibiku, než do Kanady, hokejové meky. Začaly tak vznikat kluby jako Florida Panthers, Mighty Ducks of Anaheim (dnes Anaheim Ducks) či Tampa Bay Lightning a finančně nestabilní organizace ze severu se přestěhovaly do Phoenixu, Denveru (Colorado) či Raleighu (Carolina).

Jediný hráč tak dokázal způsobit převrat na mapě NHL, která se během 90. Let změnila k nepoznání. I v současnosti má tento trejd vliv na expanzi. Liga se rozšiřuje do Las Vegas, které (na poměry USA) leží nedaleko hranic s Mexikem.

Ale zpět k výkonům kapitána Kings. Z průměrného týmu udělal jeden z nejvýraznějších v lize, nejenom na ledě. Opět sbíral body jako na běžícím pásu a již v premiérové sezoně v barvách Kings překonal Gordie Howea v historickém bodování. Tento počin se mu povedl, snad ránou osudu, proti Oilers, když srovnal stav zápasu na 4:4 pouhé čtyři sekundy před koncem třetí třetiny.

Roku 1993 se dostal s Králi až do finále ligy, zde však černo-stříbrní padli s Montréalem. V průběhu sezony 1995-96 byl Gretzky vyměněn do St. Louis Blues, aby pomohl týmu z Missouri k prvnímu Stanley Cupu v dějinách organizace. To se však nestalo a na poslední tři roky šel Gretzky do New York Rangers, v jejichž dresu válel s takovými ikonami jako Brian Leetch či Pat LaFontaine.

Dohromady nasbíral The Great One při své pouti NHL 2857 bodů (894+1963) v 1487 duelech.


Dokument o prvních deseti letech Gretzkyho v NHL