Klub Whalers přecházel z WHA do NHL s velkou pompou, ověnčen úspěchy v konkurenční soutěži. Léta působení na kolbištích Národní hokejové ligy však nikdy ani zdaleka nepřinesla tak skvělé výsledky a na konci 90. let byla organizace přesunuta do Raleigh, kde dodnes vystupuje pod jménem Hurricanes.

Psal se rok 1979, od počátku rozšiřování NHL uběhla již více než dekáda a mladé kluby zaznamenaly první úspěchy (zejména Philadelphia Flyers- Stanley Cup 1974 a 1975 se Saint Louis Blues- tři účasti ve finále play off za sebou- 1968, 1969 a 1970). Vedení ligy tak neváhalo a po rozpadu WHA do své soutěže přibralo její čtyři kluby. Jedním z nich byli též Velrybáři z Hartfordu. Klub hrající v zelené, modré a bílé barvě přicházel do Národní ligy jako šampion World hockey association (1973), dvojnásobný vládce konference (1973 a 1978) a trojnásobný vítěz divize (1973, 1974 a 1975). V sestavě navíc měl legendárního padesátníka Gordie Howea se svými syny a v zádech velmi slušnou fanouškovskou základnu. Navíc se velmi rychle vytvořila rivalita s Bostonem, do nějž byste z Hartfordu kamenem odhodili.

Výsledky se však velmi dlouho nedostavovaly. Již ve své první sezoně (1979-80) skončil klub ze státu Connecticut se špatnou bilancí (27-34-19), navíc se v následujících letech zhoršoval až během ročníku 1982-83 padl na dno (19-54-7). Musela přijít změna. V květnu onoho roku byl jako generální manažer zaměstnán Emile Francis, aby mužstvo přebudoval. Ten během následujících pěti let naprosto proměnil sestavu a v jejich dresu se proháněla taková jména jako Ron Francis či Kevin Dineen.

Již v sezoně 1985-86 se, i přes zranění hvězd, dostali do play off a zde v prvním kole vyřadili Quebec Nordiques. Další kolo jim však přineslo kata v podobě pozdějších vítězů Montréal Canadiens, jež táhl nováček Patrick Roy. Proti Nordiques šlo zároveň o první a poslední vyhranou sérii Velrybářů v play off v rámci NHL. V následujícím ročníku sice získali prvenství v rámci své divize, první kolo jim však vystavilo stopku.

Jak vlastně Whalers zanikli? Vše začalo roku 1994. Organizaci koupil zámožný Peter Karmanos a zdálo se, že jeho peníze pomohou Hartfordu dostat se z ekonomické krize. Karmanos ujistil příznivce, že se klub nebude minimálně v nejbližších čtyřech letech nikam stěhovat. Ale ouha. Sliby chyby. Již o dvě léta později bylo oficiálně oznámeno, že se celý podnik přesouvá po sezoně 1996-97 do Caroliny. Proč? Krom malé návštěvnosti se karmanos nedohodl s vedením města na financování výstavby nové haly.

Opět se uplatnilo pravidlo 'prníze až na prvním místě'.