James Neal poslal po přejetí do útočného pásma puk na hokejku svého finského spoluhráče. Erika Haula s kotoučem na hokejce projel až před gólmana hostů a puk umístil přesně mezi jeho nohy. Na ukazateli skóre svítil čas 95:22 a Vegas v tu chvíli vyhrálo i druhý domácí duel prvního kola play off.

Zmiňovaným gólmanem v kleci hostů byl Jonathan Quick, který dlouhou dobu zůstal po výše popsané trefě ležet v brankovišti. Zklamaný. Nevěřící. V tom duelu si vytvořil osobní rekord, když během jediného klání zastavil 54 střeleckých pokusů svého soka. Ale marná sláva. I kdyby se rozkrájel, což téměř udělal, jeho spoluhráči nebyli schopní vsítit více než jeden gól. Během prvního střetnutí dokonce neskóroval nikdo a Los Angeles prohrálo 0:1. Kdybyste se podívali na statistiky u Quickova jména, nevěřili byste, že nemá ani jednu vychytanou výhru. Z jednaosmdesáti projektilů pustil za svá záda pouze tři a v průměru pouští 1,17 gólu na utkání. Jenomže Marc-André Fleury, s nímž Quick svádí minisouboj maskovaných mužů, má ještě lepší čísla a dokonce inkasuje pouze 0,39 (!) branek na utkání.

Velkou měrou jsou ovšem dána tato čísla obrázkem hry. Golden Knights prostě byli lepším týmem v obou duelech a pasivita se celku z Kalifornie vymstila. Nedá se ovšem říci, že by dvaatřicetiletému Američanovi jeho nezkušení zadáci nepomohli. Vždyť zastavili vlastním tělem dalších 35 pokusů nováčka ligy! Jak jsme již naznačovali, problémem byl útok. Ani v jedné ze třetin druhého duelu nedokázali Králové svého soka přestřílet. Dočká se Quick zasloužené podpory od spoluhráčů alespoň v domácích duelech? Měl by. V opačném případě budou Kings při dalších fázích vyřazovacích bojů popíjet na pláži drinky s paraplíčkem.